Nedávno jsem ve svém archivu objevil text, který mně před lety svěřila paní Emily Bednářová, manželka našeho úspěšného překladatele Rukopisů do moderní češtiny. Je z roku 1970 a byl určen pro Vydavatelství symposium. Zveřejnění se nedočkal.
Kamil Bednář : O RKZ telegraficky
"Sto let nebo snad ještě déle jsou sestrojovány nové a nové obžaloby domnělého
padělatele RKZ Václava Hanky. Přitom se zapomíná, že předpokládaný padělatel
Rukopisů nemusel ještě s jistotou být Hanka. Ačli šlo vůbec o nějakého
padělatele. Neboť v té obnovované úpornosti, s jakou se shánějí stále
nové vždy definitivně už platné důkazy padělanosti, je sémě nejistoty.
Fakt je ten, že o Rukopisy se vede zápas ustavičně, ať otevřeně či skrytě.
Dodnes. A snad i do budoucna. Ten problém se zdá málem začarovaný. Ale jaký to je padělek, když ještě po sto padesáti letech dovede rozněcovat k nadšení či nenávisti, a strhuje i dnešní mladé, kteří už si nejsou vědomi žádných postranních důvodů k popírání či obhajování ....
RKZ nesehrály svou roli v zápase našeho národa o samostatnost jen pro svou tendenci či svůj posilující vliv a tím začly být pokládány za velké dílo.RKZ sehrály svou historickou roli, protože jsou velké básnické dílo. Jejich krása fascinuje dodnes a to je i příčina, proč se neustále rozněcuje boj "za pravost proti pravosti", který by asi jinak už dávno byl pohřben v prachu zapomenutí ...
Kdyby to byl novodobý padělek z r. 1817, kdyby to byly básně napsané v básnickém jazyce, jaký měli k dispozici Hanka a Linda, a bylo to ke všemu ještě přeloženo do "chatrné" Hankovy staročeštiny, jak by pak mohly mít tu hlubinnou sílu a ryzost, tu básnickou suverénnost, jakou snad teprve překladatel může plně pocítit? Prakticky řečeno: jestliže ani my dnes nejsme dobře schopni přeložit Rukopisy zpětně do novější češtiny (a vím proč tu mluvím množném čísle) plyne z toho to, že by to tím méně dovedli Hanka s Lindou....".
S Bednářovým hodnocením básnické úrovně Rukopisů se mohla naše veřejnost letmo seznámit již v roce 1959 na recitačním pořadu v Divadle hudby, který Bednář uvedl slovy:
"Neptejme se, kdo RKZ složil, ponechme stranou spor o ně. Nevíme, kdo je složil, jisto je, že v nich buší srdce velkého básníka".
Jiří Urban