Abyste rozumˆli: nem–‘e b˜t ani ©e‡i o novodob‚m sporu o oba rukopisy, Kr lov‚dvorsk˜ a Zelenohorsk˜. Ji‘ ‡ty©icet let jest vˆdecky rozhodnuto o Rukopisech. Ne pouze ‘e t©i t©¡dy Akademie vˆd a umˆn¡, prv druh a t©et¡ odm¡tly Bare¨ovu obranu Rukopis–, uznaly d le za vhodn‚ dal¨¡ diskusi jako‘to ohro‘uj¡c¡ presti‘ na¨¡ vˆdy. Ne dosti na tom. Dne 31. prosince 1911 vydalo 45 na¨ich vˆdeck˜ch pracovn¡k– projev, v nˆm‘ "se z©etelem k nˆkter˜m pokus–m, vyhla¨ovat Rukopisy Kr lov‚dvorsk˜ a Zelenohorsk˜ za prav‚ pam tky na¨¡ st©edovˆk‚ literatury" oznamovalo ve©ejnosti, ‘e "podvr‘enost obou Rukopis– byla prok z na hojn˜mi, neklamn˜mi, nevyvr cen˜mi a nev˜vratn˜mi d–kazy a ‘e jak‚koli dal¨¡ h jen¡ tˆchto padˆlk– zakl d se jen na klamn˜ch soudech a tvrzen¡ch a na nedostate‡n˜ch posuzov n¡ch cel‚ ot zky". Roma locuta, kausa finita. Ponˆvad‘ pan prof. Fr. Mare¨ ve sv‚m spisku, vydan‚m pod titulem "Vˆdeck‚ metody realismu zvl. v ot zce Rukopis–", naz˜v vˆdeck˜ projev " dekretem 45 realistick˜ch odborn¡k–", ponˆvad‘ mluvˆ opˆtovnˆ o "realistick˜ch metod ch vˆdeck˜ch" jako pr˜ nedostate‡n˜ch vˆdecky i mravnˆ,tvrd¡, ‘e "tyto methody nep©inesly ‘ dn‚ho p©esnˆ vˆdeck‚ho d–kazu, ‘e by byly Rukopisy novodob˜m padˆlkem", p©ihla¨uje se, po‡¡t m-li dob©e, t©iat©icetvˆdc– "se v¨¡m d–razem k prohl ¨en¡ z 31. prosince 1911 v pln‚m jeho rozsahu". A tak‚ pan president republiky prohla¨uje prost©ednictv¡m sv‚ kancel ©e, ‘e ov¨em trv na vˆdeck‚m p©esvˆd‡en¡ tak, jak u‡inili ostatn¡ odborn¡ci.
Nem m nic proti tomu, aby odborn¡ci a t©eba tak‚ neodborn¡ci trvali na sv‚m p©esvˆd‡en¡. Mohli v¨ak, trvaj¡ce na nˆm, v¡ce mu poslou‘iti vˆt¨¡m klidem. Po‡in Akademie a po‡in odborn¡k– nedos hne sv‚ho £‡ele proto, ‘e nen¡ mo‘no prostˆ zak zat debatu, pokud je o jej¡ t‚ma z jem. Podle apar tu, uv dˆn‚ho na sc‚nu, usoud¡ naopak ve©ejnost, ‘e vˆc je v ‘nˆj¨¡, ne‘ kdyby se naopak chovala rezervovanˆji Akademie i odborn¡ci. €¡m pevnˆji jsem p©esvˆd‡en o bez–‡elnosti revise rukopisn˜ch spor–, s t¡m vˆt¨¡m klidem a shov¡vavost¡ mohu se chovat k pokus–m o tuto revizi. Zp–sob¡-li spisek prof. Mare¨e takov˜ neklid a takovou nervosu, je to zbyte‡n‚, ne-li ¨kodliv‚.
Nepochybn˜ z jem, kter˜ dosud ve vˆci Rukopis– trv , svˆd‡¡ o tom, ‘e zna‡n ‡ st na¨¡ ve©ejnosti nesouhlas¡ s m¡nˆn¡m, ‘e by tu bˆ‘elo o vˆc, vy©¡zenou po ‡ty©icet let, o vˆc v pln‚m toho slova smyslu ve v¨ech smˆrech rozhodnutou. Je buƒ omylem, nebo vˆdom˜m komolen¡m skute‡nosti prohla¨ovat, ‘e v¨ichni, kdo‘ tak soud¡ jsou obh jci Rukopis– jako‘to rukopis– prav˜ch. Tito domnˆl¡ obh jci podrobuj¡ prostˆ kritice formy ©¡zen¡ o Rukopisy a zjevy za nˆho se vyskytnuv¨¡; tito domnˆl¡ obh jci reklamuj¡ pr vo b˜ti nevˆ©¡c¡mi Tom ¨i proti Tom ¨–m vˆ©¡c¡m, tud¡‘ tot‚‘ pr vo, kter‚ kdysi reklamovali pochybova‡i o pravosti Rukopis–. Je-li u‘ kac¡©stv¡m, vyslov¡-li kdo - jako se p©ihodilo mnˆ! - m¡nˆn¡, ‘e z–st v tu v mnoh‚m smˆru temno dosud, svˆd‡¡ to o tom, ‘e ‡ty©icet let po rozhodnut¡ ve vˆci pravosti m me co ‡initi s roz‡ilen¡m, je‘ snad bylo pochopitelno, t©eba ne chv ly hodno, v dob ch nejprud¨¡ch boj–, ale je‘ nen¡ ani chv ly hodno, ani omluvitelno DNES; sta‡¡-li to, co jsem napsal ve sv‚m feuilletonu "Ni‡emou snadno a rychle", abych byl ozna‡en za obr nce Rukopis–, svˆd‡¡ to o tom, ‘e ani dnes nedos hli jsme mo‘nosti, ©e¨it klidnˆ a bez podez¡r n¡ a ur ‘ek rukopisn‚ probl‚my.
Praesidium Akademie, vylou‡iv¨i z rokov n¡ o sv‚m rokov n¡ ‡tvrtou t©¡du, reklamovalo spor v˜hradnˆ pro vˆdeck‚ t©¡dy Akademie. Tedy ne u‘ Akademie vˆd a umˆn¡, ale jen Akademie vˆd. I to svˆd‡¡ o zbyte‡n‚ nervose, o p©epjat˜ch obav ch nebo o nem‚nˆ p©epjat‚m bagatelizov n¡. Klidnˆ uva‘uj¡c, musilo by p©ipustit slavn‚ presidium Akademie, ‘e ‡tvrt t©¡da nem–‘e b˜t vylou‡ena z posuzov n¡ mo‘nosti, zda padˆlkem Hankov˜m, po p©¡padˆ jeho druh–, mohly vzniknout Rukopisy. Ale t©eba u‘ tak m lo kolegi lnˆ byly posuzov ny schopnost a znalost ‡tvrt‚ t©¡dy - zat¡mco ponech na stranou ot zka, jsou-li vesmˆs odbornˆ kvalifikov ni ‡lenov‚ prv‚, druh‚ a t©et¡ t©¡dy! - aspo¤ toho mohlo se nad¡ti presidium Akademie, ‘e ‡tvrt t©¡da, zachov vaj¡c¡ vˆt¨¡ klid, byla by zkorigovala ne¨Ÿastnou stylizasi passu o presti‘i na¨¡ vˆdy. D–stojnost Akademie i d–stojnost vˆdy by t¡m umˆn¡ bylo poslou‘ilo.
Fanatism rukopisn˜ch boj– nesm¡ se vracet do na¨eho ‘ivota, Rukopisy nemohou a nesm¡ se st t politick˜m heslem, vˆdeck˜ boj nesm¡ b˜t vˆdeck˜m terorem, nesm¡ nastati opˆt vra‘edn˜ a nechutn˜ boj. Vˆda nen¡ ohro‘ena hlasy kritik–, byŸ neodborn˜ch a nedostate‡n˜ch; byla by v¨ak ohro‘ena tehdy, kdyby ztratila objektivitu a m¡sto vˆdeck˜ch argument– spokojila se po‡tem podpis–. Je-li t©eba pou‡en¡ neodborn¡k–m, aŸ jsou pou‡eni; je-li t©eba zji¨tˆn¡ omyl–, nechŸ jsou zji¨tˆny. Ale t©eba "neodborn¡k", tolik si dovoluji ©¡ci p©edem: nen¡ mo‘no zamezit ne u‘ boj o pravost Rukopis–, ale nutnou revizi metod, jimi‘ se pracovalo, a osob, kter‚ pracovaly; tak‚ dˆjiny dˆjiny rukopisn‚ho boje mus¡ b˜t objektivnˆ naps ny; naskytne se pak ot zka, zdali vˆt¨¡ obt¡‘e v¡tˆzstv¡ pravdy zp–sobily jej¡ fanatikov‚, nebo jej¡ odp–rci. Buƒ jak buƒ, volnost kritiky nesm¡ b˜t omezena ani v–‡i kritik–m.