Osobnosti rkp. sporu

ZPRÁVY ČESKOSLOVENSKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Číslo 2.
V Praze, 1. listopadu 1935.

Strana 1 a 2:
Prof. Dr. Frant. Mareš:
Zkoumání hmoty písma RZ.

Přesvědčení odpůrci Rukopisů nechtějí rozumět výsledkům chemického a fotografického jejich prozkoumúní, které dokazuje každému zřejmě, evidentně, beze všeho diskursu, že oba rukopisy byly napsány o mnoho let dříve nežli byly r. 1817 objeveny. Ohrazují se tím, že zkoumání to neurčilo stáří těchto Rukopisů, totiž o kolik let dříve byly psány. Jejich "vědecké důkazy" jsou totiž založeny na osobě Václava Hanky, padají tedy vniveě nálezem, že Rukopisy jsou o mnoho let starší. - Za padělek zřejmý uznávali odpůrci předně RZ, ježto již Dobrovský jej prohlásil za mazanici a potom podal 33 důkazy jeho padělanosti. Avšak Palacký a Šafařík r. 1840 tyto důkazy sice vyvrátili, uznávali RZ za nejstarší památku českého jazyka, ježto jsou v něm ještě označovány jery po způsobu cyrilomethoějském; ale rukopis sám byl jim čímsi nevídaným pro tvar písma zelenavé barvy a vetchost pergamenu; zjistili však stopy železa rozetřené po celém pergamenu; dali jej přezkoumat od kustoda Cordy, jenž jej uznal po technické stránce za prastarý, o zelenavé barvě písma se domýšlel, nepochází-li od mědi, ale té nezjistil; uznal za nemožnost zhotoviti něco podobného uměle v nové době. Paleografové Emler a Brandl uznali vysoké stáří Rukopisu, ale nedovedli podle tvaru různých písem určit, v kterém věku by byl mohl být psán. Této nejistoty užívali odpůrci a stále ještě opakují: již Dobrovský... atd. A k tomu ještě vybádali v RZ "kryptogram V. Hanka fecit" - podle lithografie, již dal zhotoviti Palacký r. 1836. A ani tento objev nestačil, aby umlkli. -

Dobrovský za to přijal RK s radostí jako nejskvělejší památku staročeského básnictví. A tak V. Flajšhans r. 1896, bráně RK, tím rozhodněji zavrhoval RZ, jako by se tím omlouval před odpůrci obou. Flajšhans vyslovil se tu, že "chemická a paleografická komise r. 1886 se neodvážila RZ zkoumati"; a to opakoval ještě r. 1930 v "Poznámkách" k výzkumným fotohrafiím Vojtěchovým. A po něm opakují to i jiní odpůrci, naznačujíce tím, že komise ta složená z obránců Rukopisů - kromě Gebauera - se bála, že by chemické zkoumání RZ ukázalo jeho padělanost, jako u Ev. sv. Jana. Gebauer také hned předpověděl: "Příští zkoumatelé RZ buď nenaleznou nic, nebo naleznou nové známky padělanosti; svědectví pravosti nikterak nalézti nemohou.

Vše to jest klam! Chemická komise r. 1886 zkoumala Rukopisy podle stupně podezřelosti, takže RZ měl být zkoumán před RK. Ale prof. Bělohoubek měl v létě 1886 RK již prozkoumaný, nikoli RZ; proto odloženo zkoumání RZ do podzimu. Zatím však Gebauer vydal svou kritiku chemických zkoušek RK před komisí, prohlásil je za nicotné, uveřejnil svou kritiku i německy a dal si ji potvrditi od Wislicena; vybral si však z těch zkoušek berlínskou modř a vpravil ji filologicky pod staré zlato iniciály N. V. Šafařík mlčel k filolofické kritice své práce, ale Bělohoubek se bránil - marně - urazil se a odřekl další účast na zkoumání RZ. V. Šafařík však nechtěl výsledky svých zkoušek RZ demonstrovat před komisí sám bez součinnosti druhého chemika. Avšak dožádaní chemikové odřekli - i sám chemický rádce Gebauerův, jenž tu měl ukázat kořen kritiky jeho. Proto nedošlo ke zkoumání RZ před komisí r. 1886, ne proto, že by se byla neodvážila RZ zkoumati, nýbrž proto, že čeští chemikové nechtěli se vystavovat kritice Gebauerově. A spíše ten se neodvážil dále před komisí k těm zkouškám, aby nedokázaly vysoké stáří také RZ.

Máme tedy jen Šafaříkovo chemické prozkoumání RZ, které podrobně popsal a zápisky nabídl Musejní komisi pro příští zkoumání; zůstaly však v jeho pozůstalosti. A tyto výsledky chemických zkoušek RZ jsou do nejmenších podrobností potvrzeny fotografiemi prof. Vojtěcha. Rozhoduje tu ustálený stav kovových součástí inkoustu, jímž byl RZ před dávnými lety psán. Železitá rez jest rozmazána po celém povrchu pergamenu; na povrchu pergamenu není z hmoty písma zachováno nic, ale v hloubi pergamenu jest zelený uhličitan měďnatý pevně sloučený s pergamenovými vlákny. Tuto měď dokazují fotografie roentgenovými paprsky. Že tato kovová součástka původního inkoustu jest hluboko v pergamenu, dokazují fotografie fluorescenční po ozáření ultrafialovými paprsky: ukazují písmena z obou stran listu.

Tento rozklad původního inkoustu v kovové součásti byl ukončen a ustálen již při nálezu RZ, jak svědčí dopis nálezcův, jenž potřel listy pergamenu vlhkou houbou, takže k jeho úžasu původně tmavé písmo zezelenalo. Rozklad ten, v němž organické součásti inkoustu dávno zetlely, dokazuje, že RZ byl psán o mnohá desetiletí, ba staletí dříve, než byl r. 1817 nalezen.

Ovšem chemie a fotografie nemohou dosud určit, jak dlouho v tomto případě ten rozklad trval, nemohou určit stáří RZ, zda byl psán v X. či XIII. stol., ale s naprostou jistotou určují, že byl psán o mnoho let dříve, než byl nalezen.

Nestačí prohlásiti: "Nezdařilo se najíti sebemenší stopy padělanosti na RZ"; to i Gebauer očekával. Neboť je podán evidentní důkaz, že RZ je - prastarý.

ZPRÁVY ČESKOSLOVENSKÉ SPOLEČNOSTI RUKOPISNÉ
Vydává Čsl. společnost rukopisná. Redakční kruh zastupuje prof. Leopold Zubr. Vychází nejméně čtyřikrát do roka. Příspěvky adresujte Společnosti, Praha II., U Karlova 5. Cena jednoho čísla Kč 1,- (pro členy Společnosti zdarma). Formát 30 x 22 cm.