Oslava památky Vácslava Hanky.

            Byla bouře - tmou a krví
            pokryty jsou vlasti luhy;
            usnul Čech -
            ve spánek smrti ponořen.

            Vyšlehaly ohně,
            po nich třpytilo se hvězd,
            z zpukřelého kmene
            vyšla mnohá ratolest!

            Vzešla hvězda nad Hoříněves,
            domov ozářila, kraj i les,
            věstí jsouc, že v těchto zdech
            narodil se nový Čech.

            Dán jest drahé vlasti k spáse,
            by se opět skvěla v kráse;
            dán nám Vácslav Váceslavič náš,
            dán nám Hanka, milý krajan náš! -

            Jako Čechův mesiáš,
            rozžhal světlo ku vzkříšení,
            kmenům Slávy ku zblížení,
            učil zpívat národ náš.

            Hanko, pěvče srdcejemný,
            statný buditeli náš,
            odhalil's nám pravěk temný,
            tím svou slávu dochováš.

            Zbožný v slovech, zbožný v činu,
            byl's vždy vzorný vlastenec;
            žehnal Bůh tvou domovinu,
            dal jí slávu za věnec! -

            Plesej kraji, plesej země,
            oslavuj jej vděčné plémě;
            povždy sobě pamatuj,
            že byl dobrý otec tvůj!

Josef Antonín Šrůtek (2.9.1822 - 21.6.1901)   Katolický kněz, redaktor a překladatel.

Národní knihovna v Praze.   [sign. 54 E 2271]