Národní Republika
List Národního tábora Československého a Družiny dobrovolců
Čsl. zahraničního vojska a družiny jejich přátel.
Ročník X., číslo 47.
V Praze dne 20. listopadu 1931.
Po konfiskaci opravené vydání!
Strana 1:
Dr. Václav Perek:
Profesor Dr. Flajšhans v boji
proti Rukopisům hájí Rakousko
Česká veřejnost jest vzrušena přednáškou prof. Dr. Flajšhanse
o skvělém spisu prof. Dr. Mareše "Pravda o Rukopisech
Zelenohorském a Královédvorském", konanou dne 13. t. m. na
filosofické fakultě za předsednictví rektora university
prof. Dr. Pekaře, v níž přednášející odpůrce Rukopisů způsobem
učence nedůstojným sesměšňoval obhájce jejich a tvrdil, že Rakouské
vlády neměly žádného zájmu, ani vlivu na bojích Rukopisných.
Naprosto nepravdivé obhajování germanisujících vlád videňských se strany
českého učence, který své stanovisko vůči Rukopisům již několikráte změnil,
vyvolalo v posluchačstvu živelný odpor, takže předsedající
prof. Dr. Pekař byl nucen důtklivě napomenouti
prof. Flajšhanse, aby se mírnil, neboť jinak nebylo možno v
přednášce pokračovati.
Všeobecně překvapilo, že prof. Flajšhans se ani nepokusil vyvraceti
duchaplné důkazy knihy prof. dr. Mareše, že námitky odpůrců
Rukopisů jsou mylné, nýbrž zabýval se jen malicherným slovíčkářstvím a
že zmaten věcným odporem přednášku svoji bezhlavě skončil.
Když se pak utvořil kolem prof. Dr. Pekaře živě debatující
kruh odborníků upozornil jej přítomný Dr. Perek, spisovatel naší studie
o Rukopisech ("Rukopisy Královédvorský a Zelenohorský jsou pravé"), že
názory prof. Flajšhanse odporují projevům otce vlasti
Fr. Palackého, který dokázal, že Rakouské vlády přímo vyvolaly a
řídily boje o pravost Rukopisů ku zničení českého národa. Ku
přání prof. Dr. Pekaře sdělil pak jemu tyto názory Dr. Perek
následujícím dopisem:
Slovutnému pánu
Dru Jos. Pekařovi,
profesoru a rektoru Karlovy university v Praze.
Vaše Magnificence, slovutný pane profesore!
Při včerejší přednášce p. prof. Flajšhanse o Marešově velkém
spisu Pravda o Rukopisech, dovolil Jste mně laskavě, abych k vyvracení
mylných názorů pana přednášejícího, sdělil s Vámi projev otce vlasti
Frant. Palackého, kterým označil boje proti Rukopisům za dílo
rakouských vlád.
Opíraje se o Vaše svolení, prosím Vaši Magnificenci, abyste ráčil se
přesvědčiti z knihy Leandra Čecha, vydané v Praze u Bursíka a Kohouta pod
názvem "Frant. Palackého spisy drobné", kde v III. díle na
str. 557 se uvádí tento překlad z Palackého "Gedenkblätter" vydaných
r. 1874 u F. Tempského v Praze - že Frant. Palacký tam praví:
"Mezi zjevy, které charakterisují Bachovu periodu reakční v Rakousku
(1849 až 1859), v řadě poslední nestála také snaha, zadržeti povznesení,
kterého česká národnost dosáhla v krátké době svobody od 1848-1849.
Poněvadž k probuzení a rozšíření národního sebevědomí vedle jiných
příčin, spolupůsobily také staré, nově objevené poklady české literatury a
mezi nimi především Královédvorský Rukopis, uznalo Vídeňské
"Komité pro veřejné mínění" za dobré opět užíti prostředku oblíbeného
kdysi již od prvního c. k. dvorního slavisty Bart. Kopitara
(+ 1844), aby ony poklady byly učiněny co možná nejvíce neškodny,
tím že se pravost jejich popírala a upírala se jim, jakožto moderním
falsifikátům, také všechna vnitřní hodnota. - Rozpravy ve feuilletonu
"Tagesbote aus Böhmen" (říjen 1858), proti nimž směřoval můj
(Palackého) článek, ve sporu onom učinily epochu za notorické
podpory, ne-li spoluúčinkování, tehdejšího Pražského
policejního úřadu."
Frant. Palacký mluví tedy o úmyslech a účasti Rakouských vlád v
bojích Rukopisných zcela jinak, než prof. Flajšhans.
O pozdějších bojích proti Rukopisům byl stejného názoru jako
Fr. Palacký také vůdce národa Dr. F. L. Rieger, neboť
odpovídaje na dopis J. Gebauera ze dne 23.X.1886 napsal ve svém listu,
ze dne 2.XI.1886 toto:
"Mrzel jsem se na to, že celý ten boj proti Rukopisům byl započat
najednou tak mnohostranně a připraveně, skoro bych řekl jakousi konspirací,
jakoby se jednalo ne o vynesení na jev pravdy filologické, nýbrž o
manevre politický." - Pak pokračuje: "Proč jste se svými pochybnostmi
šel na trh německý, jakoby doma nikoho nebylo, jenž by o tom mohl
souditi. Necítil jste, že tím způsobíte radost našim nepřátelům? A rozumějí
tam lépe staré češtině? Dále ptal se každý, co p. Masaryk má v té
věci na práci, který ani nové češtině nerozumí, neřku-li staré? Nemusil-li
tu každý znamenati příčiny a podněty jiné než čistě vědecké?"
Doslovný přepis celého listu Riegrova nalézá se i s jeho fotogr.
facsimile na str. 331 a násl. spisu: "Rodinné vzpomínky na Jana
Gebauera", vydaného jeho dcerou Marií Gebauerovou v r. 1926 u
J. Šnajdra na Kladně.
V mé skrovné studii "RK a RZ jsou pravé", vydané tiskem Z. Binky
časopisem "Nár. Republika" v Praze r. 1931, kterou přikládám,
sebrány jsou pak soustavně právnické důkazy, že celý boj proti pravosti
Rukopisů od roku 1848 až po naše časy jest bojem politickým.
Vy, slovutný pane profesore, jenž již tolik mylných názorů historických
a politických vyvrátil, Jste jako největší náš současný dějepisec nad jiné
povolán, abyste provedl konečnou rehabilitaci zneuctěných Rukopisů a
potupené cti národní.
Důvěřuji pevně, že se ujmete této spravedlivé práce vědecké, za niž Vám
bude na věky vděčen náš národ stigmatisovaný potupou podvodů, méněcennosti a
geniem lži, jak napsal zuřivý Němec Fr. Hebbel.
Prosím, abyste mým slovům plynoucím z hlubokého vlastenectví dopřál Své
vzácné pozornosti a trvám
Vaší Magnificenci v hluboké úctě zcela oddaný
Dr. Václav Perek,
bývalý moravský poslanec,
autor zákona «Lex Perek».
Národní Republika
List Národního tábora Československého a Družiny dobrovolců
Čsl. zahraničního vojska a Družiny jejich přátel.
Ročník X. (1931). Vychází každý pátek. Číslo za 60 hal.
Kdo nevrátí 3 zaslaná čísla, považuje se za odběratele.
© Jaroslav Gagan
© Česká společnost rukopisná