K i t i c j a
Vie viterec teplenkij,
Vie z Knjažoi dubrovi;
Vodu brati divčinočka
Moloda bižit k potoku.
I vzjala vodici čerti,
Čerple v kovani vedercja,
Až plive ko nij pachuča
Kiticja z fijalók i rózej.
Lovit kvitočki divčina,
Lovit, lovit - pochovznulas...
Vpala u studenu vodu.
Kob ja znala cviti krasni,
Chto v porchku sadiv vas zemlju -
Zolotij dala-b mu perstin.
Kobi kitičko ja znala,
Chto mjagkim zvjazav tja likom,
Iz kosi mojej šovkovoj
Ja-b dala tomu iglicju.
Kobi kitko ja uznala,
Chto pustiv tebe na vodu,
Tómu-bi u nagorodu
Ja dala vinok z golovki.
Národní knihovna v Praze [sign. 9 J 880]
Slovanská knihovna v Praze [sign. Č 10907]