Redakce "Národní politiky", věrna své zásadě hlásané ode dávna, že otázka Rukopisu musí býti řešena odborníky a ne lidmi do věcí pouze povrchně zasvěcenými, ochotně dopřává místa prohlášení našich předních učenců o těchto sporných památkách, tak jako je dopřála nedávno i projevu učence prof. J. L. Píče, opřeného o dobrá zdání učenců cizích. I naše redakce je toho mínění, že jen klidné vědecké bádání bez nejmenšího příměsku osobních nebo jiných motivů může do věci vrhnout pravá, přesvědčující světla, a těmito zásadami řídila se ve sporné záležitosti této dosavad vždycky. Možná, že dnešní lapidární prohlášení našich vynikajících učenců nebude přece jen ještě definitivním posledním slovem v otázkách, které dosud velmi živě se dotýkají mnoha stran a mnoha osudů i osob, ale pro tuto eventualitu přimlouváme se ze srdce rovněž za řešení klidné, přísně vědecké a všech vášní prosté. Jen takové bývá nejcennější a nejpřesvědčivější.

    V poslední době podniknuty byly od některých neodborníků a také od zemřelého prof. dra J. L. Píče pokusy za pravé vyhlašovati Rukopis Králodvorský, po případě i Zelenohorský. Podepsaní, přihlížejíce k těmto pokusům i k souhlasným projevům jedné, bohudík menší části naší publicistiky, prohlašují, že podvrženost Rukopisu Králodvorského (i Zelenohorského) a jejich sepsání Hankou a Lindou prokázána byla se stránky jazykové, historické, literárně historické a také palaeografické hojnými, neklamnými, nevyvrácenými a nevývratnými důkazy. Jakékoliv další hájení těchto padělků nemůže býti nic jiného nežli neodůvodněné opakování marných obran dřívějších a zakládá se jen na klamných soudech a tvrzeních a na nedostatečném posuzování celé otázky.
    Podepsaní prohlašují dále, že jakékoliv obnovování vyřízeného sporu (a k tomu ještě v časopisech neodborných) zbytečně jen rozdmychuje staré hněvy a je holým mařením času, kterého by mohlo býti užito k vykonání úkolů vědě i národu prospěšnějších.
    Věcné vyvrácení článku prof. Píče uveřejněno bude co nejdříve v listech odborných. My zde vytýkáme pouze dvě věci:
    Jest naprosto nepochopitelné, viní-li profesor Píč prof. Jaroslava Golla, že ve svém "Rozboru" nevěděl nic o kronice Dětmara Merseburského, ačkoliv vskutku se prof. Goll dotýká kroniky té ve svém "Rozboru" aspoň ve čtyřiceti místech. Jest naprosto nepochopitelné, že prof. Píč proti prof. Gollovi mohl se dovolávati tak řečené Paměti Přibyslavské, která již před čtyřmi lety (1908) byla prof. Friedrichem zcela přesvědčivě jako novodobý padělek prokázána.
    Již z těchto dvou nepochopitelných nesprávností vysvítá, že i výroky cizích paleografů, jazyka a paleografie české ovšem neznalých, jak tlumočí je v uvedeném článku prof. Píč, sluší přijímati se svrchovanou nedůvěrou, dokud doslovné znění těchto posudků nebude uveřejněno.
    Posléze vyslovují podepsaní hluboké politování, že i nejnovější obrany užívají nemístných útoků osobních, zakládajících se často na holých nesprávnostech. Litují zejména, že neoprávněných útoků těchto nebyl ušetřen ani prof. Gebauer, ačkoliv vykonal pro národ náš práci ceny tak veliké a ačkoliv o ryzí vědeckosti jeho motivů nemůže býti nejmenší pochybnosti.

    V Praze, dne 29. prosince 1911

J. Jakubec, prof. české literatury
J. Hanuš, prof. české literatury
J. Šusta, prof. všeobecného dějepisu
L. Niederle, prof. archaeologie
Fr. Pastrnek, prof. slovanské filologie
Jar. Vlček, prof. české literatury
A. Havlík, prof. češtiny na stř. škole
J. Král, prof. klasické filologie
J. Janko, prof. germánské filologie
J. Pekař, prof. rakouského dějepisu
Z. Nejedlý, prof. hudební vědy
Jos. Truhlář, c.k. univ. bibliothekář v.v.
J. Zubatý, prof. srovnávacího jazykozpytu
E. Smetánka, prof. české filologie
J. Jarník, prof. románské filologie
A. Kraus, prof. germánské filologie
Fr. Groh, prof. klas. filologie
R. Dvořák, prof. orient. filologie
V. Novotný, prof. českého dějepisu
J. Máchal, prof. slovanských literatur
K. Krofta, prof. rakous. děj.
T. G. Masaryk, prof. filosofie
B. Foustka, doc. filosofie
J. Glücklich, doc. rakous. děj.
E. Peroutka, prof. starověk. děj.
A. Novák, doc. čes. a něm. lit.
Fr. Krejčí, prof. filosofie
O. Hujer, doc. srovnávací filologie
J. Bidlo, prof. všeob. děj.
V. Mathesius, doc. angl. lit.
O. Kádner, prof. filosofie a pedagogiky
A. Růžička, doc. semitsk. fil.
J. Krejčí, prof. germ. filologie
Fr. Čáda, prof. filosofie
K. Wenig, doc. klas. fil.
G. Friedrich, prof. palaeografie a diplomatiky
J. Polívka, prof. slovan. filologie
M. Křepinský, doc. román. fil.
V. J. Nováček, řiditel zem. archivu
J. B. Novák, zemský archivář
J. Borovička, koncipista zem. archivu
V. J. Šimák, doc. českých dějin
Fr. Macháček, městský archivář v Plzni
H. Kollmann, zemský archivář
V. Tille, prof. srovn. literatury.

    Uveřejňujíce loyálně toto prohlášení a uznávajíce jeho význam precisujeme svoje stanovisko takto:

    Nevyvolali jsme spor o Rukopisy, nýbrž nechali jsme pouze sloupce svého listu k diskuzi. A nabídli jsme ji teprve tehdy, když jsme se přesvědčili z hojného materiálu, nám zaslaného, že zájem o rukopisný spor je daleko větší, než se všeobecně předpokládá, což dokazuje, že přesvědčení o nepravosti Rukopisů není - ani v odborných kruzích - všeobecné. Nemáme proto práva diskusi rázem přerušiti a budeme v ní pokračovati dokud zájem potrvá. I kdyby konečný výsledek byl - nové odsouzení Rukopisů - vykonala by naše rubrika správně své poslání, poněvadž nechtěla docíliti nic jiného, než spravedlivé doplnění a řešení sporu.

    Dne 31. prosince 1911 vydalo 45 našich vědeckých pracovníků projev, v němž se zřetelem k některým pokusům z poslední doby, vyhlašovati Ruk. K. a Z. za ranné památky naší středověké literatury, oznamovalo veřejnosti, že podvrženost obou R byla prokázána hojnými, neklamnými, nevyvrácenými a nevývratnými důkazy a že jakékoli další hájení těchto padělků zakládá se jen na klamných soudech a tvrzeních a na nedostatečném posuzování celé otázky.
    Pan profesor Mareš ve svém spisku vydaném pod titulem "Vědecké ..." nazývá řečený projev "dekretem 45 realistických odborníků". Mluvě opětovně o "realistických metodách vědeckých" jako prý nedostatečných vědecky i mravně, tvrdí, že tyto methody nepřinesly žádného přesně vědeckého důkazu, že by byly R novodobým padělkem. Dospěly prý jen k "věd. přesvědčení" "realist. odborníků" o jejich podvrženosti.
    Odmítajíce nesprávná pozorování a nesprávné závěry, jimiž je brožura prof. Mareše naplněna a jež dokazují, že se prof. M. neseznámil dostatečně s vědeckou prací v otázce R vykonanou i že o důkaznosti filologických závěrů má mínění zhola neudržitelné, přihlašujeme se znovu se vším důrazem k prohlášení z 31. prosince 1911 v plném jeho rozsahu. Má-li p. prof. Mareš za to, že prohlášení to vyjadřuje nikoli objektivní skutečnost, že R jsou padělkem, nýbrž toliko naše "vědecké přesvědčení" o skutečnosti padělku, jsme ochotni uznati toto stanovisko. Ano vědeckým přesvědčením nás všech podepsaných je, že RK a RZ jsou nevývratně prokázány jako novodobé podvrhy. Litujeme ovšem, že p. prof. Mareš více si oblíbil "vědecké př." pp. Žunkoviče, Kuffnerů a prof. Horáka, jejichž jmény se snaží filologickou a historickou vědeckou práci o RKZ znehodnotiti.

    V Praze dne 18. března 1927

    Jaroslav Bidlo                      Jan Máchal
    Břetislav Fouska                    Vilém Mathesius
    Jul. Glücklich                      Arne Novák
    Jos. Hanuš                          Václav Novotný
    Jar. Jakubec                        Jos. Pekař
    Ot. Kadner                          Rudolf Růžička
    Fr. Krejčí                          Josef V. Šimák
    K. Krofta                           Václav Tille
    Fridolin Macháček                   Josef Zubatý
    Jos. Borovicka                      Zd. Nejedlý
    G. Friedrich                        Jan B. Novák
    Frant. Groh                         Frant. Pastrnek
    Old. Hujer                          Jiří Polívka
    Jos. Janko                          Emil Smetánka
    A. Kraus                            Josef Šusta
    Jan Krejčí                          Jar. Vlček
    Maxmilián Křepinský

    Nepodepsáno

    Nyní, aby porážka této neinteligentní skupiny naší inteligence byla dokonale zpečetěna, promluvila i Česká akademie věd a umění. Tato naše nejvyšší vědecká korporace vydala tento úřední projev, který byl sice otištěn již ve všech denních listech, který však otiskujeme pro jeho dokumentární význam:
    "Na podnět min. školství a národní osvěty vyslovily se všechny tři vědecké třídy České akademie věd a umění o tzv. otázce rukopisů K. a Z-ho, která se stala poslední dobou předmětem diskuse v některých časopisech. První (historická práv.), druhá (přírodovědecká) i třetí (filosofická) třída České akademie pokládají otázku pravosti Rukopisů za věc s hlediska vědeckého již dávno rozřešenou a nemohou o nových tak zvaných dokladech pro pravost R viděti leč materiál úplně nicotný, jímž se osobami v otázce rukopisné vědecky neodpovědnými vnáší v neodbornou veřejnost zmatek. Vědecké třídy České akademie jsou přesvědčeny, že počínání takové je nejen beznadějné, pokud jde o pravost R, nýbrž že je české kulturní prestiži k nemalé úhoně.

    Jos. Zubatý, v.r., president,
    K. Kadlec, v.r., generální tajemník".

    Toto prohlášení ukončuje snad definitivně ostudnou historii, při níž "obhájcům" pravosti R nešlo ovšem nikterak o obhajobu R, ale jen o štvanici proti osobám politicky nepohodlným.