20.3.3 Shody metrické

Nejdříve k tzv. desetercům.  Vracíme se ještě jednou k bojům o R asi před padesáti lety, ač mnohé z tehdejších thesí odpůrců přetrvávají dodnes. Bylo paušálně tvrzeno, že desetislabičné verše ve staré češtině takřka nejsou, že se pro ni nehodily a že přirozený stč. verš (a do značné míry též novočeský) je skládán spíše ze čtyř trochejů  při samozřejmých metrických nebo rytmických volnostech. Obránci naproti tomu shledávali lidové písně o desetislabičných verších, nepřihlížejíce valně k taktům, tedy k důležité a zde vlastně rozhodující hudební složce. To byl vážný nedostatek, ale přesto není tato argumentace bezvýchodná, připustíme-li, že si byly orální epika i lyrika vždy blízké, jak to ostatně dokazuje i RK, složený z obou žánrů.

Uvážíme-li muzikální stránku věci, tedy noty  rozdílné délky, pausy a různé odchylky, dostaneme nadmíru veliké množství kombinací, jimiž lze požadovaných deset slabik převést na hudební obraz. Zůstaneme však na půdě našich textů a budeme brát v úvahu jen písně, které

1.

mají diairesi  po čtvrté slabice, jež zároveň ukončuje takt . Jsou ovšem případy, třebaže řídké, že jeho závěr padá mezi slovo. Pokud je tvar pravidelný, dostáváme ,,klasický'' deseterec, jejž označíme jako typ A). U Sušila č. 182 (388 - 392) je zaznamenána píseň ,,Vyletěl tě sokol nad oblaky'' s variantami rozšířenými hlavně na Moravě a ve Slezsku. Hodí se nám k pozorování též proto, že se pokládá za starobylou; mimo to se blíží epice, je to vlastně balada . Psána je ve dvoučtvrtečním taktu, takže na čtyři slabiky připadá stejný počet osminových not . Jsou to tedy, převedeno do praxe, na niž jsme zvyklí v metrice, dva trocheje . Jak již řečeno, lze dojít ke stejnému schematu i jinými kombinacemi, a také je tu výše uvedená výjimka ve verši ,,aby vědě/la děvečka švarná'' a vlastně i ,,těšila sem/se, synečku, tobě'' (2301#301). Takové volnosti, jak jsme viděli, mají též R, zejména mladší Jar.

2.

Diairese  a konec taktu  je po slabice šesté, která opět splývá s koncem taktu. Předcházet ovšem mohou různé hudební útvary, 2+2+2 nebo 3+3 a mnohé jiné. Dostáváme zde typ B). Pokud jsem mohl posoudit, je v polském slovesném folkloru  nadmíru vzácný, u nás však stejně hojný jako typ A). Viz zde třeba opět u Sušila č. 642 ,,Copak tak, Aničko, smutná sedíš'' s poměrem not i slabik 6:4.

3.

Volně stavěný ,,deseterec'', jenž jím vlastně vůbec není. Starší obrana zapomněla, že pod svícnem bývá největší tma. Pro nejbližší příklad mohla dojít ke Kyt. s nepochybným členěním slabik i not  3+2/3+2, ale kde je tolik možností, že metrický rozbor pozbývá smyslu. Setkal jsem se i s notovým členěním 7+3. Nicméně bereme i rozbor Kyt. do našich úvah. Byl to typ C).

Provádět přesné výpočty je při rozsáhlosti slovanského písňového folkloru  bez nějaké výpočetní techniky nebo aspoň za součinnosti většího badatelského kolektivu nemožné a snad by takové počínání ani nemělo význam, uvážíme-li poměrnou nepatrnost fragmentů R. Jestliže je ovšem možno dobírat se z jedné pozemské civilisace jejich počtu ve vesmíru, sestaví snad jednou někdo také matematický vzorec pro frekvenci jednotlivých metrických systémů v R v celém slovanském světě; podkladů a tudíž i reálných možností je tu přece jen více. Lze zatím jen říci, že se tyto formy neměnily po celá staletí, ne-li tisíciletí. Zdali již někoho napadlo, že novější píseň, která téměř sklesla na úroveň odrhovačky ,,Když jsem já šel tou Putimskou branou ...'', je složena v ,,deseterci'' typu A)?

Spíše jen na ukázku, pro jakýsi odrazový můstek k dalšímu bádání a konečně i k sekundárnímu nebo terciálnímu důkazu pravosti R podáváme výčet jednotlivých druhů ,,dekasylabů'' ze sbírky Bartošovy, která obsahuje většinou čísla, jež v Sušilovi a v Erbenovi  nejsou, Úlehlovy, ze skrovné publikace Marčanové (ukr.) a ze sbírky Kolbergovy. Není ovšem vždy celá píseň v daném schematu.

Bartoš, A): č. 54, 96, 119 bc, 180, 183, 193 bc, 194, 198, 242, 271 abcde, 307, 356, 357, 417, 429, 463, 528 abc, 536, 561, 596, 683, 708, 713, 771 (26 veršů pravidelných), 789, 897, 912, 933, 939 (jeden verš nepravidelný), 1015, 1033, 1034, 1056, 1085, 1117, 1151, 1195, 1196, 1205 ab, 1206 ab, 1207, 1241, 1386/422, 1423, 1529, 1577, 1578, 1773, 1802, 1828, 1878,

Bartoš B): 347, 430 (s polským nádechem, s nepravidelnostmi), 443, 479 b, 507, 547, 564, 581, 594, 669, 720, 745, 746, 752, 774 (jeden verš nepravidelný), 880, 902, 922 abc, 1070, 1128, 1154, 1155 b, 1171, 1263, 1264, 1338, 1387, 1757, 1813, 1988, 2041 (jeden verš s anomalií).

Bartoš C): 2 cd, 38, 136, 149, 216, 265, 270, 368, 473, 490, 563, 634, 656, 778, 818, 841 ab, 927, 952, 955 a, 958, 972, 976, 991, 1292, 1452, 1501, 1645, 1713, 1797, 1926, 1928, 1946, 2005 ab.

Úlehla	A)	č. 191 (jeden verš delší, jistě vyrovnávaný tempem), 211, 230.
	B)	č. 30, 38/4, 217, 223, 1ad 229, 1ad 249, 1ad 292/1, 301.
	C)	č. 134/2, 190, 203 a, 206 ab, 1ad 234, 289.

Marčanová A): 66, 71, 247; B): 75 -- vzácné a nejisté i zde; C): 157, 189, 331, 332, 349.

Kolberg A): 1; 7, ^20.2 30; 3, 70; 4, 156; 6, 206, 215, 287 (s nepravidelnostmi), 355 b; 9, 41, 54, 57, 100; 11, 18 (lze zařadit i pod B)), str. 187; 12, 1, 2, 4, 5, 6, 11, 99, 201, 202, 266, 439, 440, 562; 21, 12, 19, 26, 27, 41, 59 (zlomek epické dumy ), 73; 22, 69, 72, 82, 101, 102 (takt  má čtyři slabiky, ale hranice je uvnitř slova), 103, 144, 233, 241; 23, 153, 185, 186; 24, str. 193, řikadlo, 227, 238; 25, 1, 2, 65, 128, 131, 136, 137, 243 a, 298; 26, 4, 12, 31, 32, 181, 234, 250 (s nepravidelnostmi), 252, 253, 254, 255; 28, 60 a, 115 (typ smíšen), 65, 84, 161, 162,, 203, 204 (zde je zvlášť dobře vidět ,,potlačení'' páté these  proti čtvrté, i když je píseň rýmována. Poměr je 2:1, vlastně 10:5, takže jsou tu ,,srbské'' mezislovné předěly  zrovna jako v R), 222, 225, 310; 29, 39, 109, 142; 30, 115, 116, 117, 118, 205 (s anomaliemi), 206, 207, 238, 239, 311, 329, 395 (nepravidelné vložky), 396, 397, 402, 403, 404; 33, 96, 142, 153; 34, 5 (spolu s jinými verši), 39, 48, 162; 35, 3 (nepravidelně), 5, 33, 41, 47, 61, 64, 134, 135, 200 (nepravidelně), 223, 306, 401, 344, 384, 389, 395, 453, 506, 508, 542, 623; 40, 32, 45, 46, 47, 48, 50, 95, 358, 377 (vždy jeden verš, ostatek jinak), 378 (totéž), 527, 528, 532; 41, 20 (nepravidelně), 23, 24, 1074, 1099, 1100; 42, 1415; 44, 8, 47, 101, 116, 368, 369, 469; 45, 1139, 1754; 48, 34 (výpravný zpěv!), 122, 123, 615 (?); 50, II, 174, 305, 333, 430, 439, 440; 53, 164; 55, 109, 340; 57, I, 1065, 1122, 1175, 1188, 1189, 1190, 1191, 1232, 1235, 1258 (čistě, pravidelně), 1322, 1343, 1423, 1424, 1436, 1610, 1611, 1612, 1630 až 1637 epika s některými verši nesměrnými , totiž delšími; 57, II, 1736, 1737, 1739, 1740, 1759, 1762, 1765, 1766.

Kolberg B): 6, 355 a, 356; 24, 158; 39, 170; 41, 288; 43, 40; 44, 468; 45, 1844; 57, I, 1061, 1163 (vlatně 3+3+2+2), tedy velmi vzácný.

Kolberg C): 1, 1; 2, 30; 6, 242, 287, 299, 524, 526, 528 565; 9, 65; 10, 122; 12, 127, 250, 269 (s anomaliemi), 376, 384, 436, 503, 542; 13, 62, 66 (píseň umělá?), 140, 292, 432; 21, 158, 191 (náboženský text); 22, 176, 236, 268, 496, 544; 23, 134, 190, 194 (stará píseň o chmelu), 215, 216, 269; 24, 21, 66, 124, 174, 202, str. 350 bez čísla; 25, 28, 50, 73, 78, 80, 91, 93, 132, 170, 277, 291, 292 ab, 324, 349, 350, 684, 733; 26, 5, 9, 21, 30, 51, 72, 80, 181, 188, 191 (s variantami), 193, 201, 211, 261, 384; 27, 14 a, 54, 151, 162, 171, 240, 274, 300, 305, 415; 38, 45, 56, 58, 60 a, 115 (smíšeno A+C), 183, 224, 254, 355; 29, str. 96 s mnoha nápěvy i texty, 107, 134; 30, 24, 38, 126, 157; 33, 7, 136; 34, 13, 97; 35, 138, 16, 87; 36, 78, 173, 190, 195, 226, 228, 427, 625; 39, 141, 174; 40, 16, 18, 19, 30, 31, 98, 100, 104, 414, 416, 539, 633, 650; 41, 21, 142, 391, 1095, 1108; 42, 1364, 1365, 1375, 1421, 1456; 43, 7, 14, 38; 44, 13, 49, 53, 107, 158, 159, 163, 164, 684, 880, 881; 45, 1205, 1262; 48, 5, 7, 44, 45, 49, 96, 114, 141, 147, 197; 49, 25, 26, 172; 50, II, 26, 28, 324, 372, 373, 452, 463, 465, 509, 511, 512, 513, 515, 648; 53, 2, 8, 110 (i v litevštině), 144; 54, 1, 2, 3, 4, 5; 55, 383, 472, 554; 56, I, 11, 21, 26, 27, 29, 36, 39, 42, 43, 44 a další, zpěvy hlavně náboženské, koledy, 476, 652; 57, I, 838, 839, 840, 1259, 1261, 1327, 1639, 1540, 1642, 1643, 1644, 1645, 1646, 1649; 57, II, 2032, 2075.

Ostatní metra: Zde procházíme co nejstručněji zbylou lyriku nebo romanci  Sbyh. v RK. Tato je složena, jak jsme již dovozovali jinde, ve verších o útvarech 12+12 slabik (spíše než 6+6+6+6). Kratší rýmovaná kóla 6+6 jsou hlavně ve slovenštině a také v polštině, nehledě k písním českým a moravským. Jen v srbochorvatštině jsou tyto formy pořídku, třeba u Karadžiče str. 165, č. 272.

Osmislabičné verše mají v převážné většině případů diairesi  uprostřed, ať jde o kterýkoli slovanský folklor ; nejdůsledněji se snad projevuje tato zákonitost v sch. Moc dekasylabů je na Balkáně tak silná, že tento verš pronikl i do lyriky, a to pravidelně, tedy s diairesí  po druhém ,,trocheji ''. V RK nic takového nemáme. Jen mimochodem dodáváme, že v sch. někdy nalézáme i zcela ,,volné'' verše  mezi deseterci typu A) i C), tedy trochu podobně jako v Čest. a Záb.  

Vedle písní, k nimž jsme již podali velmi skrovný výběr metrických paralel , by bylo ovšem možno přidávat do nekonečna doklady pro útvary veršů o slabičných počtech 6+6 (blížící se Sbyh.), dále 8+6 (Jah., Op.), 8+7(Róže , Žez.) a 7+6(Skř.). To by nemělo valného smyslu, a proto se omezíme na výpis z Bartoše, jen aby byla dokázána živá kontinuita našeho slovesného folkloru  od dob nejstarších až po 19., resp. 20. století. U Sbyh. jsme pátrali jen po dokladech 12+12(podle Bartošova přepisu), nikoli tedy po písních o schematu 6+6+6+6, spojených rýmem .

Máme tedy 12 + 12: č. 1, 11, 13, 15, 30, 62, 76, 112 d, 162, 165, 230, 243, 291, 294, 295, 296, 302, 316, 343, 345, 351, 371, 374, 379, 390, 405, 477, 484, 486, 492, 530, 535, 538, 550 ab, 551, 572, 576, 589, 715, 787, 792, 827, 1048, 1098, 1108, 1188, 1308, 1482, 1484, 1624, 1586, 1569, 1624, 1705, 1763, 2022.

8+6: č. 4, 101, 192, 228, 301, 382, 413, 441, 467, 542, 588, 593, 793, 814, 1076, 1130 ab, 1288, 1336, 1344, 1445, 1467, 1498, 1517, 1535, 1560, 1762, 1776, 1787, 1808, 1856, 1942, 1950, 1954, 1959, 1969 ab, 1977, 1990, 2007, 2031, 2050, 2051, 2055.

8+7: č. 6, 7, 8, 14, 143 b, 146, 154, 155, 232, 350, 355, 388, 392, 403, 414, 440, 585, 603, 784, 791 b, 819, 846, 961, 1054, 1138, 1176, 1178, 1182, 1198, 1204, 1213, 1220, 1232, 1243 ab, 1244, 1291, 1327, 1383, 1415, 1425, 1469, 1472, 1547, 1768, 1810, 1852/875, 1941 ab, 1992, 2049.

7+6: č. 19, 47 bc, 49, 86, 112 f, 300 ab, 398, 567, 575, 604, 615, 741, 750, 803, 804, 815, 861, 911, 919, 960, 963, 964, 995, 1066, 1129, 1405, 1416, 1450, 1455 b, 1595, 1753, 1785, 1924, 1974, 2014, 2026, 2040, 2042.