24.3.6 Poznámky k ,,Jaroslavu''

1.

tj. ,,dávejte pozor''.

2.

Důležité slovo, jasně dokazující, že R byly určeny k poslechu a ne k četbě.

3.

tj. ,,blahobyt''.

4.

Překládá se ,,ale'', může to však být i za ,,než'' (dříve než). Rozbor, str. 215 nn.

5.

V RZK je jak ,,dle'' z původního ,,dělja'' s významem důvodovým (jako zde) nebo účelovým, tak i ,,dle'' s původním smyslem ,,po délce'', tj. ,,vedle, podle''. Tvarově oba výrazy splynuly s převahou běžnějšího ,,dle''. Podrobněji v Rozboru, str. 176 nn.

6.

tj. ,,nad temné (mračné) lesy''. Proč neužil pěvec obvyklého ,,lesy''? Metricky by to bylo totéž, ale snad byla šuma (srv. Šumavu) pojem pro les nazíraný zdálky.

7.

Zde je ,,chybná'' zkratka, jakoby ,,prolami''. Systém zkratek v RZK je jiný než v jiných textech. Je zjednodušen v tom, že ,,přě, při'' je označováno tak jako latinské ,,per''. Je to způsobeno jednak větší frekvencí uvedených českých prefixů proti latinskému ,,prae, pre'', jednak zběžným, zrychleným psaním. Sám jsem nacházel analogii ve farních písemnostech, ovšem ne tak starých. Viz též Mareš, Pravda... str. 46, 91 a 93.

8.

Zde bývalo kritisováno zbytečné ,,jej'' a hledána přesná paralela s Kačičem (Dolanský). Může se však brát ,,jej'' za dativus incommodi nebo i číst dle důvtipného výkladu Flajšhansova ,,drahú'' (po dráze, cestě) a ,,jej'' mít za genetiv, tedy ,,číhali na ni směrem její cesty''.

9.

Zde je v RK vyjímečně ,,ich'' místo obvyklého ,,iich''. Význam je ovšem jasný.

10.

RK zná ,,pre'' i ,,pře'' včetně rozšíření tohoto základu na ,,pres, pred''. Bývá čteno i ,,pre pohany'', viz dále. Protože je většinou užito zkratek, nelze dobře stanovit správný přepis. Snad ,,přě'', staročesky doložené. Písař možná této vzácné předložce i předponě nerozuměl.

11.

Reflexivum vypuštěno omylem, jeho včleněním nabude verš žádaných deseti slabik.

12.

,,Tresť'' je nutno vykládat jako ,,otep rákosu'', Rozbor, str. 278  nn (v zásadě podle Letošníka).

13.

Viz pozn. 8. k ,,Ben.''

14.

Dá se interpretovat jako ,,rozcěpichu, rozčepichu'' i ,,rozščepichu''. Rozbor, str. 290. Přepisujeme věrně dle textu. Naše čtení má tu výhodu, že připouští výklad ,,rozděliti, rozhrnouti''.

15.

V RZ důsledně ,,vtorý''. Důležitý rozdíl.

16.

Je možno číst i ,,prokný''. Ponecháváme lépe doložený tvar s ,,-í'' v RZ i v RK.

17.

Někdy se doplňuje ,,k koněm (svojim)'', tedy ,,běžel ke svým koním'', ale logicky je to méně vhodné. Tak přepisoval Flajšhans.

18.

,,i'' Kašpar přehlédnutím vynechal.

19.

Svěť = porada (jako ,,závěť''), nikoli žádané ,,svět'', ač tak u Dalimila (jako ruské ,,sovět'').

20.

Kašpar má ,,prival'', ač je tu zkratka za správnější ,,prsieval''.

21.

tj. ,,brání hnouti se s místa jakýmkoli směrem''.

22.

Viz poznámku č. 20. Zkratka tu znamená ,,při''.

23.

tj. ,,rozpálili se''. Sloveso v RK dosti časté, formulové.

24.

Stručně řečeno: jeden za druhým (též Komárek). Rozbor str. 176 nn. Není vyloučeno ani čtení ,,posobě'' nebo ,,pósobě'' k ,,působiti''.

25.

Nejspíše básnický (pěvcův) novotvar, jehož užito z důvodů metrických.

26.

tj. ,,marně'', v Jar. i ,,v ješut''.

27.

tj. ,,rozznojichu'', rozpálili, rozhořčili se. Znoj = vedro (Znojmo). Všechny opravy na ,,rozrojichu'' nebo ,,rozvojichu'' jsou mylné, naše čtení je ,,lectio difficilior''. Je to jedno z míst, jemuž se nerozumělo po staletí!

28.

Snad Novgorod Volyňsk nebo i Nižnij Novgorod, ale v druhém výkladu by se pěvec dopustil historického omylu.

29.

,,V skořě'', tj. ,,vbrzku''.

30.

tj. ,,ustavičně, vytrvale sbírají''.

31.

,,S Tataříny''. Pěvec užívá takových forem, které se hodí do metra, ale vždy jde o tvary mluvnicky možné. Volnost je značná, proto ,,Tataříny, Tatarovóm, gen. Tatar, chám tatersk i taterský''. Celkem se zachovává naše pravidlo o sudoslabičnosti formulových výrazů.

32.

V rkpu je vypuštěno ,,.r.''.

33.

,,A'' je v RK buď ,,ale'' (jako zde) nebo vysvětluje předchozí myšlenku; jen vyjímečně je to slučovací spojka.

34.

K odchylné vazbě (slovesné rekci) viz Rozbor, str. 171 nn. Nedávno jsem nalezl tutéž vazbu při témž slovese v polské lidové písni (Kolberg 12, č. 497).

35.

tj. ,,chránil''.

36.

Smysl snad je: nic nezůstalo prosto pohanů, všude vnikli.

37.

Kašpar patrně omylem vypustil poslední literu.

38.

Rukopisné ,,tvorí'' ponecháváme, ale jistě mělo být ,,tvoří'', jak je psáno i v Jar. 7.26-27.

39.

jako v předchozí poznámce.

40.

I zde je v textu zřejmé nedopatření místo ,,Vněslav'' jméno jako ,,Vneslav, Veston'' neexistovalo, a proto se cítíme oprávnění provést emendaci.

41.

tj. ,,vrhlo se na...''.

42.

Buď ,,pádná'' podle jednoho etymologického výkladu (bystrý k ,,bušiti'') nebo spíše metonymicky: vlastnost bojovníků přenesena na jejich zbraně.

43.

tj. ,,zatarasila, zatemnila''. Problém dosti obtížný, viz Rozbor, str. 311 nn.

44.

tj. ,,navršili'' (Rozbor, str. 311 nn) Jde o prohloubení a vyztužení valů, které zde už byly.

45.

Tábor (možná ,,tabor'') není ovšem ležení, ale ,,veškerá jízda'', Rozbor, str. 297 nn. Dnes je tento kdysi nejmocnější ,,náboj'' proti R zcela zneškodněn.

46.

Čítáno i ,,hemžechu''. ,,Vnuž'' - jako by se ,,hemzeli'', tedy jako hmyz, jde o přirovnání.

47.

doslovně ,,zamísil se'', byl ,,namíchnut'', vše v něm kvasilo, vřelo.

48.

Psáno ,,SUUALICHU'', občasný přepis starého bilabiálního ,,w''.

49.

Místo pravidelného ,,sražen''. Tak v R několikrát. Výkladů je opět několik: záměna ,,m'' za ,,n'', neporozumění zkratce, ale nejspíše morfologická zvláštnost, snad analogie podle part. praes. Ale je i ,,hájemství, tajemství'' (Holub-Kopečný, ES).

50.

Nepravidelný plurál neuter, který při přesné deklinaci R by mohl překvapit. Snad moravismus, ale takové formy se dlouho držely a drží i ve východních Čechách (Němcová).

51.

Pěvcův novotvar nebo participium minulé nespojité. RZ i RK se vyhýbají imperfektům s komponentem -n. Rozbor, str. 102 .

52.

Zde opravoval Hanka na ,,kludno''. Neprávem, neboť RK má i ,,malitký, bělitký, zmilitka, pod ocelí''. Rozbor, str. 64 nn.

53.

Psáno ,,K NEJ'', oprava je samozřejmá, ač se tato ,,chyba'' několikrát vyskytuje; převládají však tvary s ,,ě, ie''.

54.

Opět více výkladů, nejspíše je tu však archaismus od zaniklého slovesa ,,u-m7d-ti''.

55.

Psáno ,,ZIZNU'', obdobná variabilnost jako při pozn. č. 53.

56.

Od ,,smysliti'' nebo ,,smysleti''. Je možno chápat jako plurál, potom je tvar pravidelný.

57.

Viz pozn. č. 40. Flajšhansovo tvrzení, že by mohlo jít o anglické jméno ,,Weston'', nemělo být ani vytištěno.

58.

,,Koho vy'' ... asimilace pádů nebo vazba ,,celek - část''.

59.

,,Skvrna, poskvrniti'' atd. v sobě skrývají největší možnou urážku. Výrazy jsou hojné v náboženské literatuře a značí ,,zvrhlost, zrůdnost''.

60.

Psáno důsledně ,,RSIE'' a ,,TA, TE''. Je to nepochybný písařův úzus, vzniklý častou transkripcí.

61.

I zde bylo starou razurou měněno ,,od'' na ,,ot'' jako v Ol., pozn. č. 13.

62.

Čtení ,,nám milost ždáti'' je možné, ale nic nenapraví, viz Jah. 26, 29 ,,na milého ždaje''. Je nutno uznat vazbu ,,ždáti na'', tj. ,,čekati na''. Křížení rekcí se jeví i v moravském ,,počkej mě'', tj. původně ,,mne'', gen.

63.

Jistě omyl místo ,,bratřie''. Snad tu byla koruptela, neboť verš je nepravidelný, bez diairese.

64.

Archaický superlativ + deiktické -j, viz Rozbor, str. 117 nn.

65.

Tato oprava, svědčící o tom, že RK prošel nějakou východní písařskou dílnou, je proti častějšímu přepisu ,,rozhořalé'' lectio difficilior. ,,Hárati'' je původně jen rozdílný vid proti ,,hořeti'' (Machek), dnešní význam -- metaforický -- je druhotný.

66.

tj. ,,jestliže''.

67.

Reflexivum ,,sě'' je v RK vypuštěno několikrát. To nám snad dává právo k úpravě Čest. 18.5.

68.

tj. ,,kletbu, věčnou smrt''. Rozbor, str. 310 nn.

69.

Oprava na ,,sobú'' (nová) by byla ve shodě s RZ, nikoli však s RK.

70.

Čekali bychom ,,spášemy''. Ku podivu však nikdo nic nenamítal.

71.

Verš o slabiku delší. Požadavek infinitivu na -ti byl zřejmě silnější než snaha o metrickou pravidelnost. Proto ani my text neměníme.

72.

Kašpar má ,,před'', ale je tu zkratka!

73.

buď ,,slavný'', ,,daleko rozhlášený'' nebo ,,chválu vzdávající'' (Prusík).

74.

Viz pozn. č. 27.

75.

K povšimnutí: v RZ je to ,,liják'', v RK,,bouřný mrak''.

76.

Nikoli ,,příval'', ale ,,hojný, prudký déšť''.

77.

Domnívám se (s Marešem), že tato krátká věta postačí k navázání nového děje -- bitvy u Olomouce. Že byly v Jar. spojeny dvě původně samostatné písně, je sice možné, ale z mluvnických náležitostí a ze stylu to odvodit nelze.

78.

Asi lépe takto než ,,chorúhvy'', ač i to je možné.

79.

Zde je kritická obtíž. Podle Kašpara bylo původně ,,těžki meče'', ale to je podivné: akus. za nom., ale přitom jmenné adjektivum. U obou přípon jsou staré razury. K dosažení symetrie s ,,plní túli'' a ,,jasní helmi'' čteme ,,těžcí meči'' s většínou vydavatelů.

80.

Možná, že ,,lesných'', ale je i ,,ze stienóv lesniech'', Čest. 17,24. Jinak viz Rozbor, str. 273 nn.

81.

tj. ,,spojujeme se'', tedy vojska z Čech i do Hostýna. Pěvec byl bojům -- aspoň některým -- osobně přítomen.

82.

Vykládá se jako ,,posléze''.

83.

Možná, že je lepší běžný přepis ,,chřest'', ale podržujeme čtení rukopisu. U takových onomatopoických slov je těžké stanovit pravidlo.

84.

Psáno ,,bystriny''. Nářečová varianta, opomenutí nebo mechanický přepis?

85.

Obdobně jako v pozn. č. 14.

86.

Není naprosto třeba se uchylovat ke čtení ,,žeřivý'' (rozpálený). Dělo se tak ze ,,strachu'' před glosou MV (Paterovy vpisky B). Dnes již víme, že ,,zuřivý, zóřivý'' je novější než ,,zeř, zeřivý'' (Malý stč. slovník a Rozbor, str. 314 ).

87.

Blíže není jmenován. Je to důkazem, že posluchačům byla osoba povědomá. Jakékoli další dohady nebo insinuace jsou zbytečné.

88.

tj. ,,rozum''.

89.

Tak rukopis. Oprava ,,zřieti'' je ovšem přípustná, neboť ,,správný'' infinitiv je v Záb. 22.32.

90.

Tento název národa -- poměrně nový -- je v RK jen zde. Jindy se setkáváme s ,,Pražany'' nebo jiným označením.

91.

V rukopise je dittografické ,,srazistasta''. Nedopatřením vzniklo opět u reflexiva!

92.

Vytýká se, že tatarský velitel asi nebyl ozbrojen jako křesťanský rytíř. Ale právě takové licence jsou pro orální poesii typické.

93.

,,Ve krvi'' dvojslabičně, těchto případů -- přetrvávajících i  v polštině -- je v RK více.

94.

Vzdálenější, ale bystrý a zcela možný výklad i čtení je ,,k kyčlu'' (masc.). ,,Kublajevica'' je potom bráno jako předmět i k ,,protče''. Šúrem = šikmo, Rozbor, str. 297 nn a 288 nn. ,,Protče'' je ,,proťal''.

95.

tj. ,,siehodlúhé'', viz i správnějsí ,,sieh'' v Záb. 13.29.

96.

tj. ,,upaloval''. Simplex doloženo, je i v chodštině. Rozbor, str. 282 nn.

97.

I zde nepokládám historickou, přesnou pravdu za rozhodující. Pěvec chce jen říci, že se nájezdníci po porážce vrátili do východních stepí.